Jawa na Blog.cz

Krátce po představení největší Jawy se objevila na trhu také nejmenší Jawa 50. Byla výsledkem týmové práce konstruktérů M. Kubíčka, J. Mráze, K. Mareše a J. Šťastného, jejich šéf byl Josef Jozíf. Jednalo se o zásadní modernizaci Robota u které tehdy pracoval mladý Jan Křivka. Malé padesátce se podle tvaru sedadla začalo říkat "pařez" a brzy se stala prodejním šlágrem. Byla vyvinuta v Praze. Její výroba byla ale roku 1955 přestěhována do strojírenských závodů "Povážské strojírny" v Povážské Bystrici.

Naležato umístěný dvoutaktní jednoválec měl zdvihový objem 49,8 cm³ (ø 38 x 44), výkon 1,18 kW (1,6 PS) při 5000 ot. za min, kompresní poměr 6,6:1, karburátor Jikov 2912. Mazání motoru mastnou směsí, příměsí oleje do benzínu v poměru 20:1. Se svou třístupňovou převodovku dosáhl motocykl nejmenší rychlost 50 km/h. Otevřený rám svařený z ocelových trubek obdélníkového průřezu. Přední kolo uloženo v teleskopické vidlici bez tlumení, kluzáky chráněny pryžovými manžetami. Zadní kolo uloženo ve vlečené kyvné vidlici svařené z tvarovaných plechových výlisků, odpružené jednou vinutou pružinou umístěnou pod sedlem ve středové rovině stroje (tedy obdobné jako o mnoho let později zavedla japonská Yamaha) rovněž bez tlumení. Pionýr koncepčně a konstrukčně daleko předběhl konkurenci v této kategorii a zůstal díky svým dobrým vlastnostem po mnoha modernizacích ve výrobě až do počátku sedmdesátých let.

Pětsetpadesátpětka byla přímým pokračováním základního typu Jawy 50 a nesla již řadu modernizačních prvků, které se udržely ve výrobě velmi dlouho. Jsou to např. plechová karosérie, celonábojové brzdy a další prvky. Díky vyššímu výkonu motoru (1,62 kW při 5500 ot. za min.) došlo k zlepšení dynamických vlastností stroje a zvýšení rychlosti na 60 km/h. Ve své době se typ 555 dodával v několika provedeních - s krátkým nebo prodlouženým sedlem, s ochrannými štíty před nohama jezdce nebo bez nich a v provedení standard nebo de Luxe. Stále vsak byl typ 555 jednomístný.

Jawa 50 typ 05 vývojově navazuje na předcházející dva modely - typ 550 a 555. Nejpodstatnější změnou je úprava konstrukce tak aby na stroji bylo možné přepravovat dvě osoby. To si vyžádalo rekonstrukci podvozku a další zvětšení výkonu motoru na 2,21 kW při 6000 ot. za min. Typ 05 se vyznačoval velkou životností a solidními dynamickými vlastnostmi.

Jawa 50 typ 20 se stala předposlední z dlouhé rady "pionýrú". Oproti předchůdcům byla opět dále modernizována, a to zejména tvarem jednotlivých krytů a karosérie. Výkon motoru byl 2,6 kW při 6500 ot. za min, kompresní poměr 9,2:1. Poměr benzín:olej činil 30:1. Největší rychlost 60 km/h, (ve dvou 50 km/h), průměrná spotřeba 2,3 l/100 km při zatížení jednou osobou, až 3,2 l/100 km při plném zatížení.

Jawa 50 typ 23 Mustang byla zpočátku určena jen pro vývoz. Postavena byla ve spolupráci s italskou firmou Italemmeza. Patřila mezi nejoblíbenější z malých motocyklů Jawa 50 a také uzavírala jejich výrobu. Oproti typu 20 měla především objemnější nádrž s kapacitou 8 litrů a sportovněji řešený podvozek. Výkon motoru je stejný jako u typu 20.

V letech 1958 až 1962 se v Jawě v Praze Nuslích přesto vrátily k výrobě malého motocyklu. Jednalo se o malý moped Jawetta, který je dnes téměř zapomenutý. Motory pro tyto mopedy se vyráběly v Českých Budějovicích. Moped existoval ve dvou variantách, Jawetta Standard dostala tehdy módní karosovaný zevnějšek, typ Sport měl zvětšený výkon motoru, větší nádrž a sportovní švih. Vzduchem chlazený dvoutaktní jednoválec měl objem 49,8 cm³. Moped Jawetta Standard měl výkon 1,1 kW (1,5 PS) při 4500 ot. za min., max. rychlost 45 km/h, hmotnost 47,5 kg a spotřebu jen 1,65 l/100km. Palivová nádrž byla menší o objemu 2,7 litrů oproti 6,5 litrové u modelu Sport. Jawetta Sport měla výkon 1,4 kW (2 PS) při 6000 ot. za min, rychlost 51 km/h, hmotnost 50,5 kg a spotřebu 1,8 l/100km. Moped měl dvoustupňovou převodovku s řazením otočnou rukojetí, zapalování setrvačnikovou magnetkou 20 W. Rám byl otevřený svařený z výlisků z ocelového plechu. Přední kolo zavěšeno ve dvojici kyvných vahadel na konci tenké vidlice svařené z ocelových výlisků. Odpružení vinutými pružinami s pryžovými dorazy. Zadní kolo uloženo v kyvné vidlici odpružené jednou vinutou pružinou pod sedlem (jako u pozdějšího systému Yamaha Monocross) s pryžovými dorazy. Bubnové brzdy na obou kolech, přední ovládána páčkou na řidítkách, zadní zpětným pohybem šlapadel. Kola měla pneumatiky 2,00-2.

Z

e. Stále vsak byl typ 555 jednomístný.

Jawa 50 typ 05 vývojově navazuje na před Jawa 50 typ 20 se stala předposlední z dlouhé rady "pionýrú". Oproti předchůdcům byla opět dále modernizována, a to zejména tvarem jednotlivých krytů a karosérie. Výkon motoru byl 2,6 kW při 6500 ot. za min, kompresní poměr 9,2:1. Poměr benzín:olej činil 30:1. Největší rychlost 60 km/h,V letech 1958 až 1962 se v Jawě v Praze Nuslích přesto vrátily k výrobě malého motocyklu. Jednalo se o malý moped Jawetta, který je dnes téměř zapomenutý. Motory pro tyto mopedy se vyráběly v Českých Budějovicích. Moped existoval ve dvou variantách, Jawetta Standard dostala tehdy módní karosovaný zevnějšek, typ Sport měl zvětšený výkon motoru, větší nádrž a sportovní švih. Vzduchem chlazený dvoutaktní jednoválec měl objem 49,8 cm³. Moped Jawetta Standard měl výkon 1,1 kW (1,5 PS) při 4500 ot. za min., max. rychlost 45 km/h, hmotnost 47,5 kg a spotřebu jen 1,65 l/100km. Palivová nádrž byla menší o objemu 2,7 litrů oproti 6,5 litrové u modelu Sport. Jawetta Sport měla výkon 1,4 kW (2 PS) při 6000 ot. za min, rychlost 51 km/h, hmotnost 50,5 kg a spotřebu 1,8 l/100km. Moped měl dvoustupňovou převodovku s řazením otočnou rukojetí, zapalování setrvačnikovou magnetkou 20 W. Rám byl otevřený svařený z výlisků z ocelového plechu. Přední kolo zavěšeno ve dvojici kyvných vahadel na konci tenké vidlice svařené z ocelových výlisků. Odpružení vinutými pružinami s pryžovými dorazy. Zadní kolo uloženo v kyvné vidlici odpružené jednou vinutou pružinou pod sedlem (jako u pozdějšího systému Yamaha Monocross) s pryžovými dorazy. Bubnové brzdy na obou kolech, přední ovládána páčkou na řidítkách, zadní zpětným pohybem šlapadel. Kola měla pneumatiky 2,00-2

Výrobce: Velo Stadion, národní podnik, Rakovník
Motor, n. p., České Budějovice, závod Stadion, Rakovník

Rok výroby: 1956-1965

Mopedy, tedy motocykly s motorem vybaveným pomocný pohonem šlapacími pedály, mají v Československu mnohaletou tradici. Výhodou mopedu (dle prvorepublikové terminologie motorového kola) byla vždy nejen jednoduchost konstrukce, ale zejména legislativní zvýhodnění jeho provozu. Meziválečná legislativa umožňovala řídit stroj, který je opatřen šlapacími pedály a zdvihový objem nepřevyšuje 100 cm3, bez nutnosti registrace, platby silniční daně a zejména bez vůdčího listu. Mezi nejznámější prvorepubliková motorová kola patří ČZ 76 Kaktus, Jawa Robot či ČZ 98.
Postupný vývoj technologií motocyklů, zejména zvyšování měrného výkonu motorů, dalo v období po druhé světové válce za vznik nové objemové třídy 50 cm3. Za typický příklad moderně řešeného motocyklu kategorie 50cm3 50. let minulého století můžeme považovat legendární motocykl Jawa 50 typ 550 zvaný Pionýr (1955). Bylo pouze otázkou času, kdy se v této objemové třídě objeví obdobný stroj, avšak méně náročné kategorie, moped.

Úkolem zkonstruovat moped bylo v Československu pověřeno Vývojové oddělení veloprůmyslu Rokycany, kde vznikl roku 1956 prototyp mopedu Stadion opatřený motorem Fichtel a Sachs 48 cm3 a Vývojové oddělení Závodů 9. května, kde vznikl prototyp mopedu Jaweta opatřený motorem JAWA jenž koncepčně vycházel z motoru Jawa 550 (typ 551). Prototypy obou mopedů (neměly ještě obchodní název) byly představeny veřejnosti na II. strojírenské výstavě v Brně.

Sériová výroba mopedu Stadion byla svěřena výrobci jízdních kol Velo Stadion, národní podnik, Rakovník (později spadající pod Motor, n.p., České Budějovice - Motor, n. p., České Budějovice, závod Stadion, Rakovník) v druhém pololetí toku 1957. Motory dodával Motor, n.p., České Budějovice.
Jednoduchá konstrukce mopedu Stadion byla koncipována zcela odlišně od technologicky náročných mopedů Jaweta (sériová výroba mopedů Jaweta standard započala v druhém pololetí toku 1959). Trubková konstrukce rámu (průměr hlavní trubky 45 mm) a spartánské vybavení mopedu Stadion typ S 11 dalo základ jeho oblíbenosti mezi motoristickou veřejností. Sériově byl opatřen motorem Jawa typ 552 odvozeným od motoru Jawa typ 551 vyvinutým pro mopedy Jaweta. Vzhledem k tomu, že vývoj mopedů Stadion a Jawa probíhal současně a situace národního hospodářství vyžadovala unifikaci dílů, obsahují oba tyto mopedy mnoho shodných dílů jako např. kola s brzdami, ovládací prvky či sedlo. První typy mopedu mohly být též označovány jako typ S 1.

První sériové typy byly vybaveny jednoduchou přední vidlicí s rameny odpruženými zkrutnými pryžovými bloky. Tato koncepce se v praxi příliš neosvědčila, neboť u slabě dimenzované vidlice docházelo k praskání pryžových bloků a tím k nebezpečným nehodám. Později byla přední vidlice inovována vahadly odpruženými tlačnými pružinami shodné konstrukce jako v mopedech Jaweta.
Majitelé mopedů opatřených prvním typem přední vidlice si mohli nechat v autorizovaných opravnách tuto vidlici nahradit novým typem. Montáž nové přední vidlice si vyžádala změnu v uložení předního blatníku.

Mimo tuto zásadní změnu docházelo během výroby k postupným inovacím. Kolem roku 1959 došlo k prvním zásadnějším změnám v konstrukci. Změny tak završily sérii průběžných úprav zejména rámu. Duralové ráfky kol byly nahrazeny ocelovými chromovanými. Osy brzdových klíčů byly zvětšeny z 8mm na 10mm. Jednoramenný stojan nahradil dvouramenný (dvouramenný stojan byl dodáván jako náhradní díl společně i s potřebnou částí rámu, kterou bylo nutno při výměně stojanu svařit s rámem). | více o konstrukčních a vývojových změnách |

Postupně byly mopedy Stadion S11 vyráběny ve dvou základních provedeních.
Standardní: standardní boční výfuk, oddělený světlomet Daimon, ručí zvonek
Zlepšené, dodávané na zvláštní objednávku (téměř výhradně na vývoz) ve dvou možných provedeních:
1. provedení: prodloužený výfuk, rychloměr v držáku, přepínač světel, bzučák
2. provedení: prodloužený výfuk, světlomet integrovaný do krytu řidítek společně s tachometrem a přepínačem

Moped Stadion S 22, který přibyl do výrobního programu v roce 1960 přinesl větší jízdní komfort a výkony a taktéž větší unifikaci s mopedy Jaweta. Konstrukce mopedu byla kompletně přepracována. Motor byl vybaven novým polospádovým karburátorem Jikov 2912 PS na místo typu 2912M (M znamená monoblok) a tlumičem sání. Šířka pneumatik byla zvětšena z 2" na 2,25".

Labutí písní značky Stadion byl typ S 23, který byl představen v roce 1962. Tento sportovní moped designově navazoval na typ S 22. Motor JAWA 552 byl vybaven polospádovým karburátorem Jikov 2914 PS se zvětšeným průměrem difuzéru z 12mm na 14mm) čímž bylo dosaženo zvýšení jeho výkonu. Takto mohl moped dosáhnout maximální rychlosti až 60 km/hod. Zesílení rámu příčkou nad motorem, zvětšení průměru brzd na 100mm a osazení panelu řídítek větrným štítkem bylo logickou reakcí na zvýšené jízdní výkony tohoto stroje. Do sériové výroby se však tento výjimečný stroj nedostal. Vyrobeno bylo jen několik kusů prototypových sérií pro účely prezentace na veletrzích a obchodních zastoupeních českých motocyklů doma i ve světě.

Na základě direktivního rozhodnutí orgánů moci, spojeným s restrukturalizací motocyklové výroby v Československu, byla výroba mopedů v Rakovníku v roce 1965 ukončena. Výrobní dokumentace včetně výrobních zařízení byla prodána do Egypta.

Mopedy Stadion byly ve své době nejlacinějšími motorovými dopravními prostředky v Československu. V roce 1963 byla cena typu S11 stanovena na 1500 Kčs a typu S 22 na 2100 Kčs. Cena mopedů Jaweta 551 byla v tomtéž roce stanovena na 2200 Kčs typ Standard a 2330 Kčs typ Sport. Mopedy byly k dostání v tehdy monopolní síti prodejen podniku Mototechna, n.p.. Vývoz a prodej v zahraničí zajišťoval Motokov. Garanční i pozáruční servis zajišťovala Garanční opravna Motor - Jikov, Praha a opravny Mototechny n.p..

K řízení mopedů Stadion nebylo třeba řidičského průkazu. K provozu stačilo mít zaplacené pojistné za povinné pojištění zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidel (v roce 1957 činilo 12 Kčs). Řidičům bylo též doporučováno uzavřít pojistné za havarijní pojištění mopedu (v roce 1957 činilo 50 Kčs). Pojistné nabízela v tehdejší době monopolní Státní pojišťovna.

Jednoduchá konstrukce mopedů Stadion podpořená snadnou údržbou umožnila dosahovat mimořádných výkonů jak na poli sportovním (např. závody na ploché dráze, silniční závody či vytrvalostní závody), tak při zdolávání náročných tras motoristických expedicí (např. na Blízký východ a do Afriky). Úpravy mopedů Stadion pro závodní účely byly často předmětem činnosti mnoha nadšenců a jsou jím tak i v dnešní době.

O kvalitě mopedů Stadion svědčí i fakt, že mnoho z nich lze i dnes, po téměř padesáti letech, spatřit v normálním provozu.

Na prvních motocyklech JAWA 500 se objevila tato Nechráněná ručně malovaná značka

Od roku 1930 používá tato značka s iniciálami zakladatele "FJ" ochranných práv (v původním vydání bylo použito špatné grafické zpracování, používané výrobcem v 60.-70 letech)

Po znárodnění byly iniciály "FJ" nahrazeny mezikružím, rozměry i obsah zůstaly identické, kromě toho došlo ke změně počtu paprsků n pět

V duchu znárodňovacího procesu používal na čas strašnický Ogar tuto upravenou značku pro motocykly (JAWA 350)

V roce 1954 byla pro motocykly tzv. "národní řady" využívaná společenská značka, kde ČZ zaujímá jakési náhradní - dočasné postavení místo mezikruží.

Motocykly Jawa vyráběné v Povážských strojárnách jsou doplněny symbolem používaným u strojů Manet

Tato ochranná známka byla přihlášena k registraci dne 19.2.1930 ve 12 hodin. Ochranná známka ČZ (v kruhu) je nosnou známkou společnosti a má 113 zahraničních zápisů. V následujících letech došlo k zápisu celé řady obrazových či slovních ochranných známek, a to z důvodu zajištění známkové ochrany při rozšíření ochranného seznamu zboží.

ČEZETA (v grafické úpravě) - č. zápisu 153299



Čezet (v grafické úpravě) - č. zápisu 165144



Velo (v grafické úpravě) - č. zápisu 111076



Favorit v grafické úpravě) - č. zápisu 111078



ČZ CHAINS (v grafické úpravě) - č. zápisu 687983

S našimi stroji jawa ČZ se můžete potkat i v nejvyšších průsmycích alp, ve Švícarsku, kde jim mnozí motoristé dávají přednost pro jejich kvalitu. V pozadí Brienzské jezero u Oberriedu.

Bezpečnost v dopravě dostává se i nás do popředí zájmu široké veřejnosti. Na její dodržování dbají pohotová družstva silničního dozoru. Na snímku Karla Masojídka staršina Josef Lefner a seržant Bedřich Lederer na silnici za Mochovem.

Tvrdou zkoušku našich nákladních automobilů a motocyklů byla cesta po náhorních rovinách Tibetu. Absolvovaly ji úspěšně. Dobře obstála i Jawa ČZ 350. Obrázek ji ukazuje na rozcestí v osadě Y-ča na cestě do Tun-chuang.

Mezi motocykly, vystavěnými v Brně, jsou vedle cestovních typů i tyto terénní závodní stroje, na kterých jezdí naši svazarmovští jezdci.

Servisní dílna našeho obchodního zástupce Fabera ve Vídni, která dobře slouží četným majitelům našich strojů v Rakousku.

Československé motocykly jsou oblíbeny na celém světě. Na horním obrázku zájemci u našeho stroje na výstavě v Káhyře.